typeracer

To je můj táta. Pamatuji si ten den. A věřte tomu nebo ne, pamatuji si i ten odpal. Pamatuji si to kvůli úsměvu, který se rozzářil na tváři mého táty. Jo, stál bych tam celý den, jen abych jeden zavěsil. Jen abych viděl ten úsměv. Víte, pro tátu byl sport náboženství. Pro mě to bylo o čistotě. Sport byl místem, kde se vše špatné mohlo proměnit v něco dobrého. Myslel jsem, že když zaplním dům trofejemi, zůstane se mnou. Tak jsem to udělal. A on odešel ještě před mými desátými narozeninami.